Druhy účastníků. Utrpení a úkony
Moderní ruština je askladiště různých pravidel a částí řeči. Samozřejmě, že pro místní obyvatele nejsou problémy s jejich studiem, cizinci však někdy musí tvrdě pracovat, aby pochopili, co tato nebo tato část řeči znamená, toto nebo toto pravidlo. Ve většině případů nastává vážná obtíž ve stadiu studia svátosti. Samozřejmě, nejen cizí občané nerozumí, co to je. Mnoho ruských mluvčích poměrně často zaměňuje svátost, například s adjektivemi.
Začínáme sloveso. Především učitelé vždy říkají, že slovesné svátosti dostaly dočasné kategorie. Podle pravidel ruského jazyka může být účasť buď současná, nebo minulá, ale nikdy ne budoucí. Druhy účastníků byly také přijaty z nejmocnější části řeči - sloveso. Dobrá návratnost.
Teď se podíváme na přídavné jméno. Zde je vše poněkud jednodušší než sloveso. Schopnost měnit se podle počtu narozenin, číslo bylo získáno z této části projevu. Kromě těchto důležitých vlastností se účastníci také mohou opírat o princip adjektiv.
Typy participů lze určit položením otázky. Pokud je příčinu utvořen z slovesa, který odpovídá na otázku "co dělat?", Pak by měl být připisován nedokonalému druhu. Účast dokonalého druhu je tvořena slovesem, který odpovídá na otázku "co dělat?". Jak můžete vidět, s definicí druhu účasti nemusí vzniknout potíže. Mělo by se však pamatovat na to, že například z sloves nedokonalého typu je možné tvořit pouze účastníky současného i minulého času. Pokud jde o dokonalé, od něj budete mít svátost pouze minulého času.
Pravdivá účast je znamenímobjekt, který vytvořil samotnou akci. Pokud je naznačeno, že někdo jednal na někoho, pak je to pasivní participium. Přípony pro každý z nich jsou jejich vlastní, pro které můžete určit příslušnost.
Přípony skutečné účasti jsou tedy - ty, - ať, -asch, -sch, a také -your a -sh. Utrpení účastníků může být tvořeno takovými příponami jako -em, -im, -nn-, -enne, -t.