Art. 166 trestního řádu s připomínkami

Protokoly jsou jedním z nejběžnějšíchdůkazy v trestních věcech. Jsou to nejpopulárnější způsob, jak stanovit proces vyšetřovacích akcí a jejich výsledky. Jako důkaz však mohou být přijaty pouze tehdy, pokud splňují požadavky stanovené zákonem, které jsou specifikovány zejména v čl. 166 trestního řádu. S posledními změnami v tomto trestním řízení je jeho obsah a připomínky dále v článku.

Obecné informace

Protokol o soudním zasedání, stejně jakovyšetřovací akce uznává písemnou zprávu, v níž autorizovaná osoba (vyšetřovatel, zkoušející soud) předepsaným způsobem ze strany zákonodárce, založený na přímé vnímání a pozorování, záznam informací o okolnostech, které jsou předmětem důkaz v trestním řízení, nebo záleží na něm. Jako důkaz mohou být použity pouze tehdy, jsou-li přísně dodržovány požadavky legislativy, viz. 164-167 a 259 trestního řádu.

Jaké protokoly mohou být důkazem?

Nezávislé důkazy mohou býtprotokoly takových vyšetřovacích akcí jako všechny typy vyšetření, vyšetřovací experiment, vyhledávání, vyšetření; zabavení poštovních zásilek (poštovní a telegrafické), zabavení, záznam a kontrola jednání, ověření na místě důkazů, prezentace k identifikaci. Seznam je vyčerpávající. Protokoly o jiných činnostech (vyšetřovací) nejsou důkazy. Přestože musí také dodržovat ustanovení čl. 166 trestního řádu. Například protokoly konfrontací, výslechu. Tato skutečnost je způsobena několika důvody.

V první kategorii protokolů (inspekce,průzkumy atd.) odrážejí proces a výsledky studie prokurátora, vyšetřujícího orgánu nebo soudu jevů, akcí, životního prostředí, experimentu, jinými slovy určitého experimentálního opatření. Ve skutečnostech jsou v údajích zaznamenány pouze informace zaznamenané úředníkem pověřeným trestním řízením, stejně jako účastníci řízení.

Protokoly konfrontací a výslechů jsou naopak pouze technickými prostředky pro stanovení svědectví vyšetřované osoby a v souvislosti s tímto důkazem nejsou.

Část 1, 2 166 čl. Trestní řád Ruské federace: čas a způsob vypracování protokolu

Vytvoření tohoto typu protokolu jepovinný postup pro každou vyšetřovací akci. Formalizuje se přímo v procesu nebo ihned po jeho ukončení. Protokol je napsán jedním ze způsobů stanovených v části 2 čl. 166 trestního řádu, a to: ručně nebo pomocí technických prostředků. Kromě toho lze při vyšetřování, fotografování, zkrácením, záznamem zvuku a nahrávání videa použít filmování. V tomto případě jsou uloženy fotografické snímky a negativy, stenografický záznam a přepis, zvukové a obrazové materiály společně s trestním případem.

Podle části 8 čl. Podle článku 166 trestního řádu by měly být protokoly připojeny k výsledkům použití videozáznamu, fotografického, filmového nebo zvukového zařízení, pokud byly skutečně použity během vyšetřovací akce. Jsou ukázkou obsahu písemného aktu a jeho složky, a proto nemají status nezávislého důkazu. Protokoly, výkresy, diagramy, plány a doslovné záznamy lze připojit k protokolu.

Část 3 čl. 166 CCP RF: Úvod

Podle znění normy musí úvodní část protokolu obsahovat následující údaje:

datum a místo výroby, čas (na nejbližší minutu) jeho začátku a konce;
Údaje osoby, která protokol provedla (jméno s iniciály, pozice);
údaje všech účastníků vyšetřovací akce (příjmení s iniciály a v případě potřeby další osobní údaje včetně adresy).

Komentář k části 3 článku. 166 CCP

V souladu s komentářem k čl. 166 trestního řádu je na začátku úvodního bloku protokolu nutné uvést jeho jméno (zabavení, vyhledávání, prohlídka míst atd.). Název sídla, kde se provádí vyšetřovací akce, je uveden níže. Datum v protokolu je uvedeno ve formátu, měsíci a roce. Například 11. července 2017 Zkrácený zápis není povolen. Podobné požadavky se týkají načasování akcí. Označuje se po datu, ale před informacemi o osobě, která protokol zpracovala.

Úvod by měl také odrážetprocesní důvody, jimiž je pověřená osoba vedena v průběhu přípravy příslušné akce (vyšetřovací) s odkazem na konkrétní normy CPC.

Část 4, článek 166 trestního řádu: podstatná nebo popisná část protokolu

V novém vydání umění. 166 trestního řádu (v současné době relevantní) vyžaduje, aby všechny probíhající procedurální kroky podléhaly podrobnému popisu v protokolu. Musí být upraveny v pořadí, ve kterém byly skutečně vedeny. Mimochodem jsou zohledněny okolnosti, které mají značný význam při zvažování konkrétního trestního sporu u soudu, a prohlášení osob, které se účastnily vyšetřovací akce.

Protokol musí specifikovat názevnalezené položky a dokumenty s podrobným popisem jejich jednotlivých vlastností, jakož i umístění jejich detekce a množství. Během vyhledávání informace o objevených paměťových úložištích, jejich obsahu, škodách způsobených během vyšetřování, jakož i pokusy o vyhledání osoby, která by je mohla zničit nebo skrýt. Pokud jsou nalezeny dokumenty a položky, které mají být zabaveny, je v protokolu povinné uvést, zda byly vydány dobrovolně nebo násilně.

Používejte při přihlašování technických prostředků

Jak již bylo uvedeno výše, při kompilaciprotokol umožňuje použití hardwaru (počítače). Podle části 5 analyzovaného článku musí být uvedeny v protokolu. Kromě toho jsou uvedeny podmínky pro jejich použití a postupy, cíle, na které byly použity, a získané výsledky. Protokol by měl obsahovat informace o tom, že osoby účastnící se vyšetřovacích akcí věděly předem o využití technických prostředků.

Část 6 čl. 166 trestního řádu: seznámení s protokolem

Třetí část struktury protokolu bylajméno "konečné". To shrnuje vykonanou práci. Označuje všechny položky, které byly zabaveny, jak jsou zabaleny a kde budou uskladněny. Podpisy všech účastníků procesu jsou uvedeny.

Podle části 6 čl. 166 trestního řádu, protokol by měl být předložen ke kontrole všem účastníkům vyšetřovací akce. V takovém případě by oprávněná osoba měla vysvětlit, že má právo k připomínkám k aktu (s uvedením nebo doplněním jeho obsahu), které mají být do něj zahrnuty. Všechny další připomínky musí být také potvrzeny podpisy účastníků, kteří je dali.

Pokud účastníci odmítnou protokol podepsat

St. 166, 167 trestního řádu úzce souvisejí. Případy odmítnutí účastníků určitého vyšetřovacího jednání (podezřelého, oběti, obviněného a jiné osoby) od podpisu protokolu v praxi se často vyskytují. Pravidla pro registraci této fáze jsou popsána v článku 167 trestního řádu. Pokud tedy uvedené osoby odmítnou podepsat protokol, vyšetřovatel zadá příslušný záznam a podepíše ho svým podpisem. Současně mají viníci, obviněni, zraněni a jiní účastníci příležitost vysvětlit své odmítnutí.

V případě, že uvedené osoby nemohoupodepisují protokol z důvodu jejich fyzického postižení nebo ze zdravotních důvodů, jsou předvedeni k jednání za přítomnosti právního zástupce, svědků nebo právníků. Tyto dokumenty potvrzují obsah dokumentu, stejně jako jeho neschopnost podepsat s osobním podpisem.

Podpis protokolu

Závěrečná část zákona by také měla obsahovatinformace o aplikacích (fotografie, negativy, fonogramy, plány, schémata, otisky, odlitky atd.) za předpokladu, že byly provedeny přesně v průběhu vyhotovení této vyšetřovací operace. Závěrem je podle požadavků odstavce 7 článku 166 trestního řádu protokol podepsán všemi účastníky a vyšetřovatelem. V některých případech stanovených v právních předpisech dostane každá osoba zapojená do vedení vyšetřovacího úkonu kopii aktu, jelikož odpovídající poznámka je uvedena v původním dokumentu. Například během vyhledávání, zabavení majetku, zabavení.

Část 9 čl. 166 CCP: bezpečnost poškozeného

Část 9 čl. 166 trestního řádu umožňuje vyšetřovateli, vyšetřovateli v protokolových údajích o totožnosti poškozeného, jakož i jeho zástupce nebo svědka neoznačit. To je přípustné v případě, že je nutné zajistit bezpečnost těchto osob nebo jejich blízkých osob a příbuzných.

Vyšetřovatel nebo zkoušející se souhlasemvyšší představitelé (vedoucí vyšetřovacího orgánu nebo vedoucí vyšetřovacího oddělení) vydávají usnesení. V něm podrobně vysvětluje důvody rozhodnutí o uchování údajů v tajnosti. Dále je uvedeno pseudonym, pod kterým se oběť nebo svědek později objeví v dokumentech, jakož i vzorek podpisu, který použije při vypracování protokolu o opatřeních, která byla přijata s jejich účastí.

Rozlišení je dále zapečetěno v obálce,který je uzavřen a připojen k trestnímu řízení. Měl by být uložen v podmínkách, které vylučují možnost, aby se s ním ostatní účastníci procesu seznámili.

Pokud je záležitost naléhavá,může být žaloba provedena na základě rozhodnutí vyšetřovatele nebo vyšetřovatele bez souhlasu vyššího úředníka. Co nejdříve je však dokument předán vedoucím vyšetřovacího orgánu nebo šetření.

Byla představena část devatenáct článkuvnitrostátní trestní řízení nové opatření zaměřené na ochranu svědků a obětí. Úzce je v kontaktu s možností těchto osob poskytnout důkazy u soudu za podmínek, které vylučují vizuální kontakt s ostatními účastníky řízení (v souladu s připomínkami). Art. 166 trestního řádu v roce 2016 byl v této části novelizován. Dříve měl pouze vyšetřovatel pravomoc vydávat příkaz. Změny, které vstoupily v platnost v roce 2016, umožnily, aby byla tato činnost provedena u vyšetřovacích orgánů.