Způsoby záznamu pracovní doby v podniku. Harmonogram práce.
V době pronájmu nebo personálního obsazeníkaždé zaměstnance je přidělen pracovní plán, který se používá pro výpočet časového rozlišení v závislosti na čase práce. Patří sem časové rozlíšení za pracovní a pracovní dobu, jakož i časové rozdíly z důvodu dočasné pracovní neschopnosti. Pokud zaměstnanec neukládá další údaje o zaznamenávání času, časové rozlišení se provádí podle obecného harmonogramu. Taková forma zaznamenávání času se považuje za podmíněnou - trvalou informaci. Účel obecného pracovního plánu je zpravidla dlouhodobě. Tento účetní systém eliminuje potřebu dalšího vlivu zaměstnanců na výpočet jejich pracovní doby.
Při výrobním zatížení podnikunení vždy možné vypracovat společný pracovní plán. V takovém případě se účetnictví provádí s určitou periodicitou (například měsíčně), avšak je to běžný plán.
Pracovní plán jednotlivých zaměstnanců (nebojeden zaměstnanec) se může lišit od pracovního plánu podniku jako celku. Schéma využití času však může být vytvořeno po dlouhou dobu. Současně je vytvořen společný plán pracovních povinností zaměstnanců. V případě nesrovnalostí mezi pracovním plánem jednotlivého zaměstnance v určité skupině a pracovním rozvrhem této skupiny jako celku je zaměstnanci přidělen individuální systém záznamu času. Tento plán, stejně jako obecné účetnictví, slouží k vytvoření plánovaného pracovního plánu, ale je sestavován měsíčně. Individuální pracovní plán je tedy alternativou k obecnému časovému rozvrhu zaměstnanců.
V případech nesouladu použitého pracovníkačasem s daným individuálním nebo obecným rozvrhem se provádí časová účast. Pracovní list se používá v případech, kdy není možné vypracovat pracovní plán po dlouhou dobu nebo v případě výpočtu času na základě výkonu.
S určitou formou organizace práce,který přebírá nezávislou kontrolu nad počátkem, koncem a trváním pracovních dnů, je přiřazen posuvný plán práce. V tomto případě je nutné plně rozvíjet hodiny podle norem podle účetního období. Flexibilní harmonogram je stanoven na dobu určitou vzájemnou dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Poskytování volných dnů v rámci takového režimu pracovní doby se provádí v souladu s obecnými pravidly.
Je-li to nutné, zvyšte přípustnou hodnotutrvání denní pracovní doby, zvýšení objemů výroby a zlepšení účinnosti použitého zařízení, jsou přiděleny pracovní programy. Současně každá určená skupina zaměstnanců pracuje podle harmonogramu směny, který je pro ni stanoven. Schéma účtování takové práce zahrnuje číslo, pořadí střídání, počátek, trvání a konec každé směny. V podmínkách kontinuálního výrobního procesu se používají vhodné náhradní plány. V takových případech pracují zpravidla čtyři brigády, z nichž tři pracují denně ve svých směnách a jeden odpočinek. Takový rozvrh zabraňuje nepřetržité práci na dvou směnách. Nejběžnější pořadí střídání směn je přímý pořadí, v němž se zaměstnanec pohybuje z první směny na druhou směnu a poté na třetí směnu. Tato objednávka odpovídá rytmu každodenní činnosti typické pro osobu.