Posouzení likvidity a solventnosti podniku.
Analýza solventnosti a likvidityorganizace je jedním z nejdůležitějších aspektů studia jeho finančního stavu. Tato analýza se provádí pomocí určitých dlouhodobě zavedených technik, které vám umožňují rychle provádět výpočty a vyvodit některé závěry.
V první fázi se zpravidla jedná o posouzení likvidity asolventnost podniku se provádí výpočtem koeficientů. Všechny tyto koeficienty jsou vypočítány stejným způsobem jako poměr určité části majetku podniku k hodnotě jeho krátkodobých závazků. Ukazatele likvidity a solventnosti podniku zahrnují koeficienty obecného a průběžného pokrytí, jakož i absolutní index likvidity. Při výpočtu prvního ukazatele používá čitatel celkovou hodnotu oběžných aktiv společnosti. Měly by přesáhnout výši krátkodobých dluhů, ale ne více než dvakrát. Při určování průběžného pokrytí je z výpočtu vyloučeno množství zásob. Přiměřenost likvidních aktiv je tudíž určena při vymáhání celé pohledávky. Obecně se připouští, že tento koeficient by měl normálně také překročit jednotu. Čitatel při určování absolutní likvidity zahrnuje, jak lze pochopit z názvu, pouze absolutně likvidní majetek. Považuje se za přijatelné, pokud společnost může okamžitě vrátit zhruba čtvrtinu svých nejnaléhavějších dluhů. Posouzení likvidity a solventnosti podniku by mělo být prováděno také s mobilizací prostředků, které se provádí s pomocí stejného jména. Tento poměr je určen poměrem vytvořených zásob k objemu naléhavých závazků. Je zřejmé, že mobilizace prostředků v tomto případě znamená prodej akcií. Je však třeba mít na paměti, že podle statistik je při prodeji akcií obvykle jen asi 40% jejich hodnoty.
Hodnocení likvidity a solventnostiPodnik může být také vytvořen vyhodnocením a zkoumáním likvidity rozvahy společnosti. Nejčastěji se pro tyto účely používá metoda sestavování a studium bilance likvidity. Tento zůstatek je určitým seskupeným majetkem a závazky společnosti. Tradičně jsou na každé straně rozvahy vytvořeny čtyři skupiny, které jsou seřazeny podle stupně likvidity nebo naléhavosti. Aktiva organizace jsou rozdělena do následujících skupin: absolutní likvidní, rychlá, pomalá a těžko prodávaná nemovitost. Pokud jde o závazky, výsledek seskupení bude následující: nejnaléhavější, krátkodobé a dlouhodobé závazky a závazky nazvané trvalé. Dále je nutné porovnat získané skupiny odečtením odpovídající skupiny závazků ze skupiny aktiv. Je-li tento rozdíl kladný, je zde přebytek plateb nebo jinak platební deficit. Předpokládá se, že stav absolutní likvidity spočívá v přítomnosti přebytku v prvních třech párech majetku a závazků a schodku ve čtvrtém. Nerovnost v druhé skupině reguluje a hraje nesmírně důležitou roli. Charakterizuje dostupnost pracovního kapitálu organizace. Výše uvedená metoda je vhodnější pro podniky reálné ekonomiky, neboť studie bilance bank a jiných finančních a úvěrových organizací vyžaduje větší podrobnosti.
Výše popsané metody jsou nejvícepopulární, je s jejich pomocí obvykle hodnocena likvidita a solventnost podniku. Nicméně tato analýza není dostatečná pro finanční diagnózu, je třeba studovat další aspekty činnosti firmy.
