Maastrichtská smlouva

Maastrichtská smlouva měla velký význam v otázce politického sjednocení států Evropy. On byl podepsán v roce 1992, 7. února, v Nizozemsku.

1989-90 bylo poměrně těžké období. Na jedné straně bylo Německo usilující o sloučení obviněno z nedostatečné pozornosti vůči zájmům svých sousedů. Na druhou stranu Margaret Thatcherová (předsedkyně vlády Velké Británie) vyjádřila obavy ohledně možné hegemonie Němců v centrální části Evropy. Po sjednocení na území Německa bude žít asi osmdesát milionů lidí. Vedoucí anglického kabinetu se obával německé nadvlády ostatních národů. Francois Mitterand (francouzský prezident) také nebyl velmi potěšen vytvořením velkého státu na východní hranici jeho země. Existovaly tedy předpoklady pro vytvoření Evropské unie.

Za myšlenku spojování nejaktivnějších zemíjednal Francois Mitterand a Helmut Kohl (kancléř Německa). V roce 1992 německý kancléř aktivně podpořil podepsání Maastrichtské smlouvy na kongresu Křesťansko-demokratické unie. Helmut Kohl uvedl, že vývoj Německa do značné míry závisí na vývoji Evropy, protože Německo je v centru kontinentu.

Maastrichtská smlouva podepsalanejen jednotu států v politické sféře. Měla vytvořit měnovou unii. To znamenalo nejen vytvoření jednotného hospodářství EU, ale i zahraniční a bezpečnostní politiky. Bylo tedy zapotřebí zřídit místo "ministra zahraničních věcí EU".

Byla stanovena Maastrichtská smlouva(následně) jediné občanství pro všechny osoby s bydlištěm v zemích EU. Pokud jde o vnitřní uspořádání pravomocí, musí odpovídat zásadám demokracie.

Je třeba poznamenat, že rozhodnutí o zavedení singluměnová jednotka "euro" způsobila vládě mnoha zemí poměrně násilnou reakci. Země se obávaly, že při ztrátě svých národních měn by se dostaly do ekonomické destabilizace a inflace.

V roce 1996 však Německo navrhlosoubor opatření pro zajištění přísné finanční kázně a zaměřený na zabránění prudkému nárůstu finančního dluhu. Jak ukázala praxe následujících let, všechna tato opatření se ukázala jako velmi účinná při zachování rovnováhy státního rozpočtu ve většině států Evropské unie.

Diskuse o podpisu nové smlouvybyly ovlivněny událostmi ve východní Evropě. SSSR přestal existovat (v roce 1991). Mnoho východoevropských zemí ještě před rozpadem Sovětského svazu začalo vytvářet demokratickou formu vlády, která se snaží vstoupit do EU co nejdříve.

Maastrichtská smlouva vstoupila v platnost v listopadu 1993. Je nazývána podle jména města, ve kterém byla podepsána.

Každý ví o existenci Evropské unie. Dnes je jednou z klíčových komunit na světě. Zde je třeba říci, které země jsou součástí Evropské unie. Dnes stavy a sedmadvacet v Rumunsku, Bulharsku, Estonsku, České republice, Slovinsku, na Slovensku, v Polsku, na Maltě, v Litvě, Lotyšsku, na Kypru, v Maďarsku, Švédsku, Finsku, Rakousku, Španělsku, Portugalsku, Řecku, Irsku, Dánsku, Velké Británii, Francii, Nizozemsku , Lucembursko, Itálie, Německo, Belgie.

Byla stanovena ustanovení Maastrichtské smlouvyurčitý objem veřejného dluhu kteréhokoli státu EU (nejvýše 60% HDP) a rozpočtový schodek by neměl být vyšší než 3% HDP. Inflace by neměla překročit průměrnou míru inflace ve třech zemích s nejnižším ukazatelem.